17 prosince 2017

Neviditelná ruka vesmírného šprýmaře: krajní podivnost a paranormální povaha fenoménu UFO


Zoya Klebanova
Sott.net


© Dremworks Pictures
  

Podle všeho jsme obklopeni téměř neviditelným světem, který nás může manipulovat jakýmkoliv způsobem. ~ John Keel


V neděli 30. října roku 1938 byly miliony posluchačů rádia napříč USA hluboce šokováni po rozhlasovém oznámení, že marťani zahájili invazi na Zemi. Vypukla panika, někteří vyběhli s křikem ze svých domovů, jiní sbalili věci do svých aut a prchli. Přestože tato průlomová zpráva byla ve skutečnosti část rozhlasové adaptace známé knihy „Válka světů“ od H.G. Wellse v podání Orsona Wellese, mnozí z posluchačů uvěřili, že to co slyšeli v rádiu, bylo skutečné.

Orson Welles v jeho nechvalně známém vysílání uvedl posluchače do obrazu těmito slovy: „Nyní víme, že v prvních letech dvacátého století byl tento svět pozorně sledován inteligencemi vyššími, než je ta naše, a přitom stejně smrtelnými, jako my sami..."

Zatímco Wellesův rádiový kousek byla fikce, pečlivá analýza důkazů naznačuje, že skutečná realita kolem UFO a všeho, co je s nimi spojeno, je mnohem podivnější, než jakákoliv fikce, kterou kdy vymyslela lidská mysl.


Jako dítě, a stejně jako mnoho jiných dětí po celém světě, jsem snila o průzkumu vesmíru, vydat se tam, kam se žádný človek nikdy předtím nevydal (nebo přinejmenším na Mars), uskutečnit první kontakt s jinými druhy a být součástí „mezihvězdné federace“. Všechno to začalo četbou H.G. Wellse a Julesa Verna. Jejich díla nastartovala mou představivost a pomohly mi formovat pochopení, že naše realita je mnohem podivnější, než jak se může na první pohled zdát.

Mnohem později jsem se také seznámila s ,fenoménem UFOʻ a jeho prostředím. To sestávalo z několika lidi zabývajících se výhradně „matičkami a šrouby“ a velkým počtem „New Age“ lidí; bylo to vzrušující období v mém životě, ale brzy jsem si uvědomila, že ani lidé zaměření na hmatatelnou vědu, ani ti zaměření na lásku a světlo, neměli všechny (nebo jakékoliv) odpovědi na fenomén UFO. Lidé zaměření na „matky a šrouby“ trávili svůj čas bojem se skeptiky, kteří tvrdili, že by to vyžadovalo nerealisticky velké množství zdrojů a času vydat se na mezigalaktickou cestu a to samo o sobě je dostatečným důkazem, že fenomén UFO není skutečný. Na straně New Age se lidi zabývali kontemplací pupku a přijímáním zpráv z Andromedy, nebo od velitele Fujtaksláka z „Aštarova velitelství“.

Zdálo se mi, že argumenty ze všech tří táborů postrádaly dva klíčové prvky, které se často považují za vzájemně neslučitelné: představivost a zdravý rozum. Pokusit se však poukázat na pro a proti obou přístupů k fenoménu UFO je mimo rozsah tohoto článku, namísto toho se budu soustředit na uvedení co nejvíce důkazů na podporu argumentu, že „oni tu vždy byli“; že jejich povaha je „hyperdimenzionální“ spíš než mimozemská; a že fenomén UFO nelze oddělit od paranormálních jevů. 


Mezní Zóna

Začneme s věcmi, z nichž vznikají noční můry. A co jsou noční můry, pokud ne skryté pravdy, které se nacházejí v hlubokém nevědomí.


© cassiopaea.org/cass/demons.htm 

Philip Burne-Jones „Upír“ 

Encyklopedie víl (Briggs, 1976) postkytuje mnoho příkladů únosu vílami. Je také zajímavé poznamenat podobnosti mezi únosy vílami a únosy UFO. Lidé, kteří tvrdili, že u nich došlo ke styku s vílami, obecně hlásili stopy na těle v souladu se zprávami o únosech mimozemšťany. Únosy vílami a únosy UFO také vykazují nápadné podobnosti s aktivitami incubi a succubi. Unešenému je téměř vždy podán hutný nápoj. Oběť je paralyzována a poté odlevitována pryč. Víly cestovaly v kruhovitých glóbech světla, které jsou také často hlášeny při UFO únosech. Další podobnost se scénářem UFO únosu je nějaký typ Bigfoot tvora, který byl v pohádkové tradici nazýván „divý muž“. Mnoho takzvaných víl a mimozemšťanů ve velké míře vypadá a jedná jako to, co bylo napříč historií popisováno jako démoni...
Dalším z nejčastějších psychických jevů je poltergeist. K němu je přidružený jev neviditelného útočníka. Vystouplé škrábance se objevují na těle některých obětí poltergeistů a  v jednom případě vyšetřující policista viděl řezné rány, které se spontánně objevily na nohou a hrudi křičící oběti poltergeista... 
První věc, které si všimneme při hlubším studiu tohoto jevu, je to, že některá setkání s bytostmi  se zdají být náhodná a jiná se zdají být jasně zaměřená na konkrétní osobu. Bylo by zajímavé zjistit, jestli zdánlivě náhodná setkání jsou opravdu tak náhodná, jak vypadají. Dojde k manifestaci jako reakci na nějakou skrytou potřebu, psychologický stav, který volá po nějakém vnějším zásahu? V tomto ohledu navrhl francouzský ufolog Jean-Francois Boeded, ve své knize Fantastiques rencontres au bout du monde (1982), že bychom o pozorováních měli uvažovat tak, že začínají dlouho před samotným skutečným zážitkem. Poukazuje na řadu případů, kdy svědkové měli předtuchy o tom, že se něco stane, nebo se z nějakého důvodu vraceli domů jinou cestou, nebo se vydali na nezvyklou procházku. Nějak, podle všeho, byli svědkové připravováni na zkušenost, kterou se chystali absolvovat.
Po zběžném pohledu jsou paranormální jevy skutečně spojeny s fenoménem UFO, ale to je jen začátek. John Keel je jedním z nejoriginálnějších a nejkontroverznějších vědců v oboru ufologie. Je to on, komu je připočítán termín ,MIBʻ (muži v černém - zlověstné a hrozivé entity, které nabírají lidskou podobu, aby konfrontovaly ufology a svědky UFO), a napsal knihu Proroctví Můřího muže [The Mothman prophecies]. 


Ve své knize UFOs: Operace Trójský kůň (1970) [UFOs: Operation Trojan HorseKeel navrhuje, že mnoho aspektů moderních zpráv o UFO, včetně setkání s humanoidy, často kopíruje starověký folklór a náboženské vize a přímo spojuje UFO s elementálními jevy.

„Ufologie je jen další název pro démonologii,“ vysvětloval Keel a prohlásil, že se nepovažuje za „ufologa“, nýbrž za „démonologa“; jako jeden z prvních obdivovatelů Charlese Forta (1874-1932) upřednostňoval být nazýván Forteanem, označení které pokrývá širokou škálu paranormálních témat. [...]
„Zamítl jsem mimozemskou hypotézu v roce 1967, kdy má vlastní vyšetřování v terénu  odhalila úžasný přesah mezi psychickými jevy a UFO,“ napsal Keel. „Objekty a zjevení nemusí nutně pocházet z jiné planety a dokonce nemusí existovat jako trvalé hmotné konstrukty. Je pravděpodobněnjší, že vidíme to, co chceme vidět a interpretujeme takové vize podle našich současných přesvědčení.“

Keel také řekl:
Víte, američtí indiáni věřili, že jsou součástí Země, že jsou vlastnictvím Země, že nevlastní Zemi a myslím si, že je to nejspíš pravda. Domnívám se, že indiáni a mnozí z těchto takzvaných primitivních lidí měli v tomto ohledu hluboké pochopení těchto záležitostí a které se bohužel ztratilo, když se objevil bílý muž.

V tomto videu John Keel stručně pojednává o halucinogenních a paranormálních aspektech fenoménu UFO.




A tady se dostáváme ke zlověstnějším nástrojům ve výbavě vesmírného šprýmaře.


V knize Proroctví Můřího muže Keel vypráví úžasný příběh o tom, jak v listopadu roku 1966 jako novopečený
UFO výzkumník začal vyšetřovat pozorování v Point Pleasant v Západní Virginii o neuvěřitelné zvířecí postavě s charakteristikou jak člověka, tak i můry. Keel zjistil, stejně jako jeho přítel Ivan Sanderson před ním, že pronásledování tajemného stvoření – ,kryptidaʻ - velmi rychle vede k zapletení se do tajemství krajiny a komunity.
Forsterovy jeskyně Marabar, Hamletův hrad v Elsinore a Egdon Heath od Thomase Hardyho, to všechno jsou aspekty kryptogeografických osobností; žijí a dýchají jako obrovské živé formy a pronikají do lidského povědomí stejným způsobem jako břečťan, který se proplétá starým domem. Tyto supralidské formy mají vědomí, uvědomělost a jsou aktivní. Keel v Západní Virginii zjistil, že místní ,systém-zvířeʻ sledoval svůj vlastní cíl; promlouval skrz simulakra a počasí, atmosféru a geologii, náhodu a sen. Před příchodem křesťanství a vědy byly takové formy, tak jak to popisuje Keel, plně pochopenou součástí integrovaného obrazu světa, který spojoval Mysl s posvátnými místy, krajinou, nápady a vyvíjející se kulturou. Byly součástí společného propletení hmoty a nápadu, těla i duše.


Zlovolná povaha UFOs:


Dr. Karla Turnerová se zabývala výzkumem UFO a toho co nazvala ,vojenské únosyʻ, a úzce spolupracovala s mnoha unesenými. Své závěry sdílela ve svých knihách Uneseni [Taken] a Maškaráda andělů [Masquerade of Angels], ze kterých vstávají vlasy na hlavě. Podle Turnerové je pravda, i přes všechna tvrzení o láskyplných záměrech od New Age komunity, mnohem méně stravitelná. Zdá se, že šediví mimozemšťani s velkou hlavou nejsou až tak přátelští!







Neobjasněná zmizení lidí


© David Paulides
Zmizení - kód 411 [Missing-411] je první komplexní výzkum o lidech, kteří zmizeli v divočině Severní Ameriky. Je všeobecně známo, že se lidé běžně ztrácejí, někteří chtějí zmizet, ale tento příběh je o neobvyklých případech. Nikdo dosud neprostudoval archivy o podobnostech případů, zvláštnostech a geografických shlucích nezvěstných lidí. 


Tip od správce národního parku vedl k této přes 3 roky a 7000 hodin trvající investigativní práci, jejíž účelem je pochopení příběhů zmizelých lidí. Kniha zachycuje dětí, dospělé a staré lidí kteří zmizeli, někdy v přítomnosti přátel a příbuzných. Jak pracovníci vyhledávacích a záchraných služeb postpupně vyčerpávají stopy a místa k vyhledávání, příbuzní začínají věřit že došlo k unesení a únosům. Toto přesvědčení příbuzných není ojedinělý případ; opakuje se znovu a znovu, případ po případu po celé Severní Americe.

Výzkum popisuje 28 oblastí napříč celým kontinentem  s vyšší koncentrací pohřešovaných lidí, něco, co nikdy nebylo odhaleno a co bylo pro výzkumníky šokující zjištění. Topografie hraje roli ve věku obětí a některé shluky vykazují určitou věkovou a pohlavní stálost, která je nepochopitelná. Nejedná se o fenomén, který se vyskytuje jen v posledních několika desetiletích, shluky nezvěstných osob byly identifikovány již v devatenáctém století.


Hra klamu na stezce Skinwalkera

Dalším zajímavým případem, kdy se paranormální zdá být propojeno s fenoménem UFO, se týká malého ranče v severním Utahu. Tento ranč byl nazván „Skinwalker ranč“ kvůli jeho udávané 50leté historii podivných událostí, ke kterým zde mělo dojít. Podle Kellehera a Knappa, autorů knihy Pátrání po Skinwalkerovi [Hunt for the Skinwalker], viděli nebo vyšetřili téměř 100 incidentů, které zahrnovaly zmizelý a zmrzačený dobytek, pozorování neidentifikovaných létajících objektů nebo koulí, velká zvířata s pronikavě žlutýma očima, která odolávala nábojům vysokého kalibru a neviditelné předměty, které vydávají nebezpečné magnetické záření.


„Rozervané tělo“. Zmrzačené tele na ranči v Utahu.

V den kdy Gormanovi přestěhovali své věci na pozemek, měli první zažitek který dával tušit budoucí události. Na pastvinách zahlédli ohromného vlka... Po několika minutách se vlk přiblížil k ohradě pro dobytek a popadl tele za čumák a snažil se ho vytáhnout skrz tyče ohradníku. Gorman napálil další kulku do vlka, který následně tele pustil, ale zůstal stát a díval se na rodinu jako by se nic nestalo. Gorman ho ještě dvakrát střelil pistolí velké ráže. Velké zvíře trochu poodstoupilo, ale nevykazovalo žádné známky zranění, ani nekrvácelo...
Jako by tyto očité zážitky nebyly samy o sobě dostatečné, rodina tvrdí, že i další jejich smysly byly napadány nejrůznějšími podivnými událostmi. Často byli ohromeni silnými pachy pižma. Pastviny se v noci nevysvětlitelně rozsvítily jako fotbalový stadion. Tvrdí, že viděli sloupy světla, které zdánlivě vycházely ze země. Oni (a jiní) tvrdí, že slyšeli něco, co znělo jako těžké stroje pracující pod zemí. A slyšeli hlasy. Tom, spolu s jeho synem a synovcem si pamatují, jak slyšeli hlasitý, nikomu nepatřící rozhovor, který probíhal v nějakém nesrozumitelném jazyce. Tyto neviditelné mužské hlasy podle svědků hovořily posměšným tónem, a přestože nic neviděli, znělo to jako by jejich hlasy vycházely z výšky 6 nebo více metrů nad jejich hlavami. Psi, kteří tyto tři svědky doprovázeli, na hlasy vrčeli a štěkali, pak se v panice rozeběhli...
Na začátku roku 1996 se zjevování modrých koulí na ranči stalo něčím téměř obvyklým. Tyto koule byly údajně veliké jako softballový míček, ze skla a naplněné bublajícími modrými tekutinami, které jakoby uvnitř rotovaly. Manželé Gormanovi říkají, že v dubnu roku 1996 sledovali, jak jedna z modrých koulí opakovaně krouží okolo hlavy jednoho z jejich koní. Kůň byl osvětlen silným modrým světlem a ve vzduchu byl zvuk podobný statické elektřině, ale nebyl to kulový blesk. Zdálo se, že koule byla ovládána nějakou inteligencí. Když se Gorman přiblížil ke koni s baterkou, koule rychle odletěla a obratně manévrovala mězi větvemi stromů.


© Matt Adams 

Foto ledového kruhu 

Něco vykrojilo dokolnalý kruh v ledu na ranči Gormanů. Kruh měl průměr téměř dva metry a podivně připomínal kruhy v obilí v anglických pšeničních polích.

Gormanovi tvrdí, že modré koule měly silné psychologické účinky na rodinu. Kdykoliv se objevily modré koule, členové rodiny cítili, jak se přes ně přelévají vlny strachu, které přesahovaly běžnou normální mez. Bylo to zejména zjevení jedné modré koule, která konečně přesvědčila Gormanovi, aby ranč prodali...
Světelné koule, které byly tak často pozorovány na pozemku, měly podle všeho obzvlášť zájem o dobytek a byly často viděny, jak prolétavají kolem hlav zvířat. Někdy dobytek reagoval agresivně, stádo se náhle rozdělilo, jako by se nějaká neviditelná síla hrnula jejich středem. Brzy se situace zhoršila.
Ačkoliv Gormanovi pozorně sledovali jejich dobytek, něco si začalo vybírat děsivou daň. Jedna kráva byla nalezena na poli mrtvá. Podivný, úhledný otvor byl vyříznut v jednom z jejích očí. Okolo nebyly žádné stopy nebo krev a Gorman přemýšlel na tím, co by mohlo udělat takovou věc. Zaznamenal silný pižmový zápach kolem těla, zápach, který se v budoucnu stal velmi dobře známým...
Brzy začal dobytek mizet úplně. Jedno ze zvířat zmizelo ze zasněženého pole. Gorman viděl stopy kopyt jak vedou do pole, ale stopy najednou jednoduše skončily, jakoby něco z nebe zvíře vyzvedlo. 500 kilová kráva zanechá stopy ve sněhu, řekl si Gorman, takže co se stalo s touto?
Ale podobné triky jsou zřejmě běžné, zejména jako součást únosových scénářů:
... Ačkoliv se v únosovém fenoménu objevují opakující se události, neexistuje jediný vzorec nebo struktura. A dokud nebudeme vědět, co všechny události znamenají, nemůžeme si dovolit ignorovat ani jednu z nich.
Co si máme například myslet třeba o mimozemském-lidském setkání, ve kterém dva ze čtyř mimozemšťanů asistovali s přípravou pečeně k večeři? Zajisté, v tomto případě došlo k dalším událostem, ale večeře byla skutečně uvařena, podána a snědena rodinou uneseného méně než dvě hodiny poté, co odešli. 
Další detaily tohoto setkání zahrnovaly manipulaci s krkem uneseného „za účelem výuky“ a diskuzi o geneticky uložených vzpomínkách a vědomostí, které lze čerpat z lidí. Ale nedošlo k žádné lékařské prohlídce, žádnému křížení ras a žádnému varování o blížící se katastrofě, což jsou všechno události, které byly použity při tvorbě teorií o únosech. Vím, že to je pravda, protože se mi to stalo.

Interdimenzionální bytosti 
Tito „mimozemští vetřelci“ se patrně mohou chovat různými způsoby a vzít na sebe různé podoby. Během zkušenosti jednoho muže se v jeho pokoji často objevovala lidsky vypadající žena, i když tvrdila, že je interdimenzionální bytost, jejíž skutečný vzhled není stejný jako ten, který unesený viděl. Občas byla ,vidět celáʻ v plně trojrozměrné podobě, ale jindy byla vidět jen její hlava, nebo její hlava a ruce.  
Důkazy z několika případů také ukazují, že mimozemšťani mají zvláštní zájem o naše zvířata, přestože to není téměř nikdy uváděno ve standardním výzkumu únosů. Během období intenzivní mimozemské aktivity v životě mojí rodiny, byl náš pes během jedné noci nějakým způsobem přesunut z oploceného dvora do uzamčené garáže. A ten samý pes nás naopak ráno probudil štěkotem na zadním dvoře, přestože byl předchozí noc dán do uzamčené garáže.  
V obou případech  nebyl žádný důkaz, že by buď brána nebo garážová vrata byla otevřena. Pes byl starý a v každém případě poměrně slepý a měl by potíže dostat se kamkoliv, i kdyby byly oba průchody otevřené.  

Záhada se zvířaty 
Přemisťování psů se opět objevilo v případě výzkumníka UFO. Její pes spal venku, přesto byla uprostřed noci probuzena jeho vlhkým jazykem na její tváři. Ona a pes byli v její posteli, ale její dveře do ložnice byly stále zamčené, stejně jako domovní dveře a mezi nimi byly další dvoje zavřené dveře.  
Došlo také k přemístění koní, a bylo to na jejich majitelích-unesených, aby je vystopovali v ohradách, které se nacházely daleko od místa, kde byla zvířata na noc uzamčena. Je těžké si představit účel těchto událostí, přesto jsou součástí šíršího fenoménu a musí mít nějaký význam. 
Zdá se, že také existuje spojení mezi únosy a zmizením a objevením osobních věcí a jiných předmětů. Jedna humornější epizoda se stala, když jedna badatelka byla na návštěvě v jiném městě a kde zůstala jako host v našem domě. Den byl věnovaný práci s dalšími unesenými a ten večer si skupina objednala čínské jídlo. 
Když jsme seděli a jedli, naše zmíněná výzkumnice poznamenala, že dává přednost jíst čínské jídlo hůlkami, ale my jsme žádné neměli. Po jídle šla výzkumnice do svého pokoje a o chvíli později se vrátila s velmi zmateným výrazem: „Myslela jsem, že nemáte žádné hůlky,“ řekla mému manželovi. „A rozhodně jsem neměla v úmyslu, abyste šli a koupili mi je! Ale děkuji, že jste tak pozorní.“ Vytáhla pár hůlek zabalených do papíru a usmála se. 
„Kde jste je našla?" zeptal se s úžasem.  
„Byly na mé posteli,“ odpověděla. „Nepoložili jste je tam?“  
„Samozřejmě, že ne! V domě nejsou – nebyly tu žádné hůlky, na mou duši. A nikam jsem nešel!“  
Jiné předměty se objevily z ničeho nic, jako například kovové koule, které spadly z těla unesených, když po jejich zážitku ráno vstali z postele. V jiném případě matka viděla něco, co vypadalo jako bílá kniha, která se horizontálně vznášela v ložnici jejího syna, ale když vstoupila dovnitř, žádná kniha tam nebyla. V jednom domově uneseného zmizela z akvária ryba, která se pak objevila o deset dní později, dvakrát tak velká než předtím. Do 24 hodin zemřela, stejně jako všechny ostatní ryby v akváriu.


Caveat lector! Proměnlivá fyzikálnost ,UFOʻ



Pokud mají UFO hyperdimenzionální podstatu, není vůbec překvapivé, že UFO videa, dokonce i ta dobrá, vypadají, jako by to byly špatně vyrobené podvrhy.




Poznámka Na Severu: video které bylo původně součástí článku již není dostupné, zde pro ilustraci používáme náhradní video



„Nejezděte do Albuquerque!"

,Hyperdimenzionálníʻ podstata UFO by také mohla, dost možná, vést k různým neočekávaným a často nešťastným následkům!

Z komunikace Cassiopaea ze dne 4. listopadu 1995:
Odpověď: Dobře, je načase abychom učili trpělivosti. Budeme se podílet na vašem osvícení! Proč si myslíte, že jsou kolem Dulce v Novém Mexiko silnice, na kterých došlo ke zmatení lidí, kteří po nich cestovali? Protože vibrační frekvence 4. hustoty vycházející z blízké základny stále častěji rezonuje na povrchu.
Otázka: (L) Dobře, pokračujte.
Odpověď: Po přechodu do 4. hustoty: silnice z pohledu 4. hustoty se zdá být rovná, přestože je ve 3. zakřivená.
Otázka: (J) Zdá se být rovná z pohledu 4. hustoty, ale ve skutečně je zatočená ve 3.? (SV) Jinými slovy nehody! (J) Konfigurace se změní z 3. do 4.! (T) Když lidi tam venku řídí na těch silnicích, jak dochází k prosakování čtvrté hustoty, a která prosakuje dál a dál, dojde k jejich zmatení, protože se pohybují mezi 3. a 4.. Jak se silnice zatočí ve 3., a auto, které je ve 3., by mělo zatáčet se silnicí, řidič vidí silnici jako rovnou a sjede z cesty, protože je zmatený tím co vidí.
Odpověď: Přesně.
Otázka: (J) Je to všechno o pohledu! (T) Takže jsme zpátky u pohledu na realitu!
Odpověď: Ve 4. vidíte úplný kruh z libovolné pozice.
Otázka: (L) Už jsme o tom dříve mluvili. (T) Takže cesta vypadá rovně, protože ji vidíte ze všech úhlů, takže namísto toho aby byla zakřivená na jednom, ji vidíte všemi směry, takže cesta je nyní rovná. Ale ve skutečnosti není rovná ve 3. a vy sjedete z cesty. (L) Dobře, pokračujte dál s tím co jste říkali...
Odpověď: Celý region v Novém Mexiku je na pokraji trvalého přesunutí do 4. hustoty!
Otázka: (L) Dobře ...
Odpověď: Díky základnám.
Otázka: (L) Takže jinými slovy, zvěsti, že jsou základny přesunovány, že pronikají dolů z jiných hustot, které pocházejí z některých zkreslených zdrojů, je v podstatě tak trochu pravdivé... (J) Protože oni potřebují mít základny ve třetí hustotě! (L) Jenom je nepřesunují do Paříže, Washingtonu nebo Buenos Aires, stěhují se do 4. hustoty.
Odpověď: Blízko pravdě, ale základy tam již jsou, litujte hostitelské oblasti. Proč si myslíte, že je tam vidět tolik aktivity!
Otázka: (L) Znamená to, že když se celá oblast přesune do 4.  hustoty, že, prakticky vzato, zmizí ze 3.?
Odpověď: Ne.
Otázka: (T) Dobře, odpovězte na vaši předchozí otázku. Proč je tam tolik UFO aktivity? Řekněte mi.
Odpověď: Prosakování.
Otázka: (L) Takže létají ve 4. hustotě... (T) ...a objevují se zde ve 3. protože...
Odpověď: Počkejte až dojde ke kompletnímu posunu.
Otázka: (L) Máte na mysli posun Nového Mexika? Nebo celkový posun? (T) Myslím, že je to od nich sarkastické prohlášení: „Počkejte, až bude posun kompletní... Zatím jsme nic neviděli!“ Teprve začínáme.
Odpověď: Ano.


UFO fenomény maskované jako počasí


Ale moment, to není vše! Pokud jde o UFO maskované jako počasí, existuje pravděpodobně mnoho možných příkladů, ale zde jsou dva, které s tím mohou mít něco společného. [Neváhejte a přidejte vlastní zkušenosti v komentářích].




Něco opravdu podivného se stalo včera večer, 18. června 2013, nad švýcarským jezerem Curich ve Švýcarsku: místní obyvatelé okolo jezera si všimli podivného kouřového kruhu, jak nad nimi stoupá a zvětšuje se.


Nezvyklý astronomický jev nad oblohou v městysu Po-ao v městském okrese Čchiung-chaj, provincie Chaj-nan na jihu Číny. Jen málo lidí vědělo, co způsobilo tento neobvyklý astronomický jev.
Mark Selzer, meteorolog z britské Met Office pro MailOnline řekl: ,Je těžké si být zcela jistý na základě fotky, ale je pravděpodobné, že tento [jev] je způsoben fenoménem známým jako krepuskulární paprsky, nebo-li sluneční paprsky, které jsou vrhány z místa nad horizontem.


© Xinhua



Meteority a spojitost s UFO


Dalším zajímavým příkladem jsou meteority, které odmítají dodržovat očekávanou trajektorii. 







Fenomén zelených ohnivých koulí se dostal do povědomí na konci čtyřicátých let 20. století a nikdo ve vědeckém světě nevěděl, co si o tom má myslet. Ohnivé koule prolétaly atmosférou jako střela, obvykle v blízkosti vysoce utajovaných jaderných zařízení, jako je Los Alamos nebo Sandia National Laboratory, kde byly kompletovány atomové bomby. V té době to byly některé z nejcitlivějších a nejtajnějších míst ve Spojených státech.
Při jedné příležitosti bylo zaznamenáno zhruba deset zelených ohnivých koulí, všechny ve vzdušném prostoru Nového Mexika, kde sídlí Los Alamos i Sandie. Ohnivé koule byly nejprve nesprávně považovány za zelené světlice, ale jejich velký rozměr a zářivost brzy ukázaly, že takovéto spekulace jsou mylné.
Pokusy vysvětlit zelené ohnivé koule jako meteory neodpovídaly faktům. Za prvé, zelené ohnivé koule obecně letěly ve vodorovnějším směru, zatímco meteory vždy padaly dolů do zemské atmosféry. V některých pozdějších případech bylo uvedeno, že zelené ohnivé koule, předtím než zmizely, začaly padat po vertikálních trajektoriích.

S celosvětovým nárůstem pozorování bolidů musím položit otázku, jestli brzy budeme moci denně pozorovat podobné „odchylky od našeho běžného směru“.


Přivtělené duše/posedlost - přednášky Vědění a bytí od Laury Knight-Jadczyk

Je zcela pochopitelné, pokud se výše uvedené informace, přestože jsou fascinující a přesvědčivé, mohou stále zdát jako příliš neověřené a hypotetické. Koneckonců, pokud jste nikdy neviděli UFO, nikdy nebyli uneseni (nebo si to myslíte!), nebo ani neviděli ducha, mohlo by vám být odpuštěno pokud zastáváte názor, že všechny takové příběhy jsou pouze produktem divokých fantazií, nebo přinejmenším, že s vámi nemají nic společného. Jak se praví, každé hustotě, co její jest a ,ty dvě se nikdy nesejdouʻ. Pokud tomu tak je, potom doporučuji shlédnout následující sérii videí od Laury Knight-Jadczyk, ve kterých hovoří o historii moderního spiritistického hnutí a nástrahách a pastech, které čekají na jakékoliv „médium“. Laura také poskytuje přehled událostí, které vedly k počátkům „experimentu Cassiopaea“. Také dává dobré příklady UFO fenoménu a jeho propojení s paranormálnem.




V následujících dílech Laura vysvětluje potenciální nástrahy, které čekají na každého, kdo se pokusí použít „Ouija desku“ [deska označená písmeny abecedy, pomocí které je podle esoterismu možno komunikovat se záhrobím, pozn. překl.] za účelem „uvolnění duší“ bez potřebných znalostí a pochopení, s čím přesně mají co do činění. Tímto poskytuje zcela fascinující a důležité popisy toho, co se nachází na druhé straně a jaký to má vliv na každého z nás, ať už tomu ,věřímeʻ nebo ne.



Bez ohledu na váš názor na paranormálno, a i kdyby se pouze jednalo o lidské mysli utržené ze řetězu, je zcela jasné, že máme co do činění s extrémně komplikovaným a složitým jevem, zvláště když se UFO i nadále objevují na radarech a domácích videokamerách, což znamená že podle všeho nevyžadují od vás nebo kohokoliv jiného, ​​abyste v ně ,věřiliʻ k tomu, aby měli konkrétní realitu v našem světě. Jde o to, že jestliže má fenomén UFO „hyperdimenzionální“ podstatu, kdy „mimozemšťani“ jsou „ultrazemští“ a ne „mimozemští“, potom nemusí být přímo pozorovatelní způsobem, jaký bychom předpokládali. Možná, že způsob, jakým je vnímáme, je podobný stínům obsahu hyperdimenzionální reality a principů, tak trochu jako v případě analogie diváků v Platónově jeskyni. A když zvážíme co se děje v současné době ve světě kolem nás, je zajisté možné rozeznat existenci podobné dynamiky tak, jak to popisuje Michael Topper:

Síť hierarchie SS (Služba sobě) se táhne nesčetnými psychickými sítěmi specializovaných mocností, sil a funkcí jako nenasytná síť hozená přes hvězdná nebesa, kdy souhrn energie zahrnující skupinové vědomí této sítě, přispívá k základnímu prospěchu Bytosti na vrcholu řídící pyramidy. Tento vrchol obsahuje vytrvale nejnegativnější bytost - ta, která vytrvala navzdory všem důkazům o postupně klesajících výnosech. Tuto bytost lze charakterizovat jako Dezolátnost sama, bytost, která nejpříměji ztělesňuje a podporuje vrcholný negativní cíl.
Na nejvyšších úrovních nabírá absorpční soustava samo-zesíleného ego vědomí silnou funkční kontrakci a efektivní stáhnutí ze zájmu/zapojení ve stvořených polích bytí, kdy udržuje minimalistickou interakci pouze se svými nejbližšími kontakty v pyramidě. 
Tudíž, negativní bytost ve vyšších hustotách nabírá konfiguraci neblahé osamělé přítomnosti, číhající v jeskyních a pustých grottách astrofyzikálních sfér. Stává se intenzivně mentální entitou 5. hustoty moci-znalostí, která má příslovný baziliščí pohled a pouze zaměřuje proud její pozornosti „pryč“ od této zesílené/kontraktilní samoabsorpce směrem ke stvořeným světům v nejmenší nutné míře, pro potřeby usměrňovat k ní se sbíhající zdroj potravy - vysávání vitality z extravagancí a zábavy, které sestávájí z pošetilostí stvořených světů, absorbujíc „světelné jednotky“ k zajištění nepřerušované energie kterou potřebuje, ten nepředstavitelný „výkon“, který je potřebný k udržení monumentální sebeabsorbce a narcistické samoluminace negativního Ego-postulátu - Anti-Logos, Samocentricity vědomí. 
Tudíž Anti-Logos se nemůže jednoduše stáhnout ze světů stvoření - musí je absorbovat do sebe - cítí potřebu oddělat stvoření - POTŘEBUJE tuto energii, aby poháněla její nekonečnou kontemplaci sebesama.
Toto je konečný cíl Bytosti na vrcholu pyramidového potravinového řetězce. A to je důvod, proč je její záměr maskován v nižších úrovních hierarchie. Dokud takové negativní bytosti nižších úrovní nezkonzumovali dostatečnou energii – určité kritické množství - ke spuštění imploze do takovéto mimořádné sebe koncentrace, mají pouze zájem zničit to, co klade odpor jejich nadvládě, a uchovat si životně důležité minimum chycených zdrojů tak, aby měli neustálou zásobu živin. Chtějí řídit nebo zmrazit míru planetární destrukce a rozpadu tak, aby v podstatě zachovaly inteligentní životní formu v přitažlivém stavu, aby byla dobrým „služebníkem“.


Jako poslední slovo bych chtěla citovat ze starého SOTT komentáře jako připomínku, že bez ohledu na povahu Šelmy je tu vždy možnost volby. Pokud existuje vůle, existuje cesta. A jestli je člověk upřímný a má společníky, s nimiž bude sdílet cestu objevování, vždy existuje naděje a je možné najít dostatečnou sílu, která může přesunout hory, dokonce i hory, které se skládají převážně ze slepé víry v autoritu a oficiální dezinformace.

Archanděl Michael, bitva s drakem. Minsk, Bělorusko.

Pokud bychom byli ryzí a bez jakékoliv stopy dravce, nebyli bychom tady. Už bychom sem nezapadali. Naše lekce v této sféře by skončily. Nicméně, i když ještě nejsme ryzí, démon může být poražen v exorcizmu a mysl dravce může být překonána touto prací, ale musíme se stát průhlednými, sami sobě i pro ostatní kteří se zabývají touto prací. 


Při každé volbě kterou učiníme, musíme stanovit hranici mezi Stvořením a Entropií a postavit se na stranu Stvoření. Pokud je náš záměr ryzí, pak nečistoty uvnit nás, které dosud nebyly spáleny, nás nebudou držet zpět. Nicméně naše záměry budou podrobeny zkoušce, tak jak budeme vyzváni se jim postupně postavit. Pokud odmítneme rozpoznat naše slabiny a chyby, když přijde čas je spálit, zůstaneme nadále „posedlí“.

Exorcismus vnáší mysl dravce a existenci vláken zla v tomto světě silně do popředí. Internetové stránky SOTTu dělají to samé. To, jak reagujeme na lži politiků, kteří nás „vedou“, na výmluvy pro vraždění nevinných v Iráku, na Izraelem okupovaných územích či kdekoliv jinde, nebo dokonce i na zprávu o probíhajících slevách v blízkém obchodě, nám dává poznat mnohé o naší vlastní posedlosti zlými dušemi tohoto světa. Následovat vlákna tvůrčího Ducha, tak jak se různě proplétají s vlákny entropie, není snadné, ale je to náš jediný způsob, jak se rozmotat. Neustálé šoky z toho jak si začneme uvědomovat každou novou lež, postupně usnadňují vidět a identifikovat propojenost vláken. S každým šokem a doprovodným přikloněním malého „já“ k našemu skutečnému „já“, to je jako kdyby se další pár očí zaměřil na Pravdu, který ji vnáší do stále ostřejšího popředí.

Všichni jsme posedlí. Uvnitř nás neseme a jsme pevně svázáni vláknami obou duchů, dobra a zla, Kreativního a Entropického. Během exorcismu nastane chvíle, kdy démon přestane předstírat svou neexistenci. Je to okamžik, kdy do hry vstupuje vůle posedlého. Exorcista zvolá na posedlého a vyzve ho, aby pomohl s prací vyhánění démona. 



Když v nás vystoupí do popředí mysl dravce, jsme vyzváni, abychom učinili stejnou volbu. Poddáme se nástrahám posedlosti a lži, slibům do budoucna a zbožným přáním, nebo prohlédmneme a uvidíme mysl dravce takovou jaká skutečně je a vyženeme ji? 



Nakonec je volba na nás.

Žádné komentáře: