Uniklé dokumenty odhalují jak USA a spojenci v Perském zálivu posílají pod diplomatickou ochranou zbraně teroristům

Joe Quinn
Sott.net

 Díky Ameriko! Jsi jednička!

 Bulharská investigativní novinářka Dilyana Gaytandžieva byla vyhozena z bulharských novin Trud poté, co informovala o tom jak CIA (a další) provozují tajné operace, při kterých jsou využíváni smluvní dodavatelé z USA, kteří nakupují zbraně od bulharských a dalších východoevropských výrobců zbraní a které posílají teroristickým skupinám po celém světě, včetně al-Kajdy/al-Nusry/ISIS v Sýrii.

Gaytandžieva získala v prosinci 2016, během svého pobytu v Aleppu, přístup k podzemním skladům zbraní patřícím al-Nusře, teroristické skupině která byla vyhnána z Aleppa Syrskou arabskou armádou a Ozbrojenými silami Ruské federace. Gaytandžieva  našla ve skladovacích prostorách bedny se zbraněmi, na kterých byla čísla leteckých účtů, seznamy balení a další značení, která dokazovala jejich původ od bulharských výrobců.


Nedávno Gaytandžieva obdržela dokumenty od anonymního zdroje, které obsahovaly korespondenci mezi bulharským ministerstvem zahraničních věcí a velvyslanectvím Ázerbájdžánu v Bulharsku. Zveřejněné dokumenty obsahují detaily nákupu a pohybu tun zbraní do a ze zemí Evropy a Středního východu. Zbraně byly naloženy a letecky přepraveny do jejich místa určení ázerbajdžánskou národní nákladní leteckou společností Silk Way Airlines, pod diplomatickým krytím Ázerbajdžánu, aby se obešly inspekce.

Podle dokladů společnost Silk Way poskytla přepravu zbraní pod diplomatickou ochranou pro soukromé firmy a výrobce zbraní z USA, Balkánu a Izraele, jakož i armádám Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Velitelství zvláštních operací USA (USSCOM). Jak ukazují dokumenty, německá a dánská armáda v Afghánistánu a švédská armáda v Iráku taktéž využily služeb Silk Way.

Dokumenty rovněž ukazují, že oficiální destinace některých letů nebyly skutečnými destinacemi, kdy lety často zbytečně zastavovaly po dobu několika hodin ve třetích zemích, což nechává otevřenou možnost, že zde došlo k vyložení nákladu zbraní. Například v prosinci 2015 Silk Way uskutečnila 14 letů, se 40 tunami zbraní v každém letadle, z letecké základny Nasosnaya v Ázerbájdžánu do Ostravy v České republice a poté zpět do Nasosnaya. Na zpáteční cestě z České republiky však všechna letadla přistála na Ovdské vojenské základně na jihu Izraele, kde zůstala několik hodin před návrátem do Ázerbájdžánu.

Letos bylo také uskutečněno pět letů ze Srbska do Ázerbájdžánu přes Izrael. Každý let přepravoval 44 tun zbraní, včetně raketometu RM-70/85 který se vyráběl v 70. letech v Československu. Prodejcem v Srbsku byl MSM Martin a kupujícím byl Elbit Systems, Izrael. Každý systém RM-70/85 váží asi 33 tun. Za jakým účelem chce Izrael až deset takových systémů ze sedmdesátých let, které nejsou kompatibilní s izraelskou armádou, která je kompatibilní s NATO?

Když nebyly k dispozici letadla Silk Way, byla použita letadla Ázerbájdžánského letectva. Například 12. května 2015 letadlo Ázerbájdžánského letectva, přepravilo z Bulharska do Ázerbájdžánu 18 tun ručních protitankových granátometů. Oficiálním ,prodejcemʻ zbraní byl malý americký armádní smluvní dodavatel Purple Shovel. Oficiálním ,kupujícímʻ zbraní bylo ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Výrobcem byl bulharský vojenský závod VMZ. Granátomety ale nikdy nedocestovaly do Ázerbájdžánu a místo toho byly vyloženy na turecké letecké základně Incirlik, kde stojí velký areál amerického letectva.

 Syrští „rebelové“ s raketometem SPG-9 v roce 2012.

 Zdá se, že Pentagon podle všeho dává miliony amerických dolarů, z peněz amerických daňových poplatníků, ,vojenským smluvním dodavatelůmʻ, kteří následně nakoupí zbraně od bulharských, nebo jiných balkánských výrobců zbraní. Americký vojenský dodavatel poté ,prodáʻ zbraně ázerbájdžánské vládě, která následné vyšle letadlo Silk Way, aby vyzvedlo ,jejich objednávkuʻ. Silk Way pak letecky přesune zbraně do skutečného cíle, který Pentagon požaduje; ve výše uvedeném případě na americkou leteckou základnu poblíž syrské hranice, odkud tyto zbraně mohou být dopraveny ,syrským rebelůmʻ a ISIS.

Purple Showel byla také přímo zapojena do fraškovitého plánu Obamovy administrativy z roku 2015. ve kterém šlo o to ,vycvičit a vybavit umírněné syrské povstalceʻ, který ale skončil tak, že čtyři nebo pět rebelů bylo připraveno bojovat. Podle všeho, Purple Shovel těžce sháněla ty tisíce nových granátometů (mimo jiné), které chtěl Pentagon poslat ,rebelůmʻ, aby nakonec nakoupila modely z osmdesátých let od bulharského výrobce zbraní. Pentagon si uvědomoval nebezpečí, které hrozí od takto zastaralé munice a Purple Shovel ji proto musela vyzkoušet a naučit se jak ji používat předtím, než byla odeslána armádě Spojených států, která poté naučila ,rebelyʻ jak je používat proti civilistům v Sýrii. 6. června 2015 jeden trenér z Purple Shovelu dělal právě to na bulharské střelnici, když došlo k výbuch jednoho granátu který jej zabil.

Purple Showel: v kteroukoliv hodinu, po celém světě, jako pominutý.

Pentagon také pověřil Purple Showel, aby získala pro rebely v Sýrii 700 v Rusku navržených raket Konkurs. To jsou protitankové zbraně, které jsou vedeny přidělaným drátem a mohou zasáhnout cíl vzdálený až čtyři kilometry. Problém spočíval v tom, že je nikdo neměl, kromě Běloruska. Bělorusko, které je věrným spojencem Ruska, je na zvláštním seznamu ,mezinárodního nařízení o obchodu se zbraněmiʻ Ministerstva zahraničí Spojených států, které určuje země se zákazem nebo zvláštními omezeními prodeje zbraní. Pentagon tento prodej přesto povolil.

Na tomto pokoutném programu, který zásobuje zbraně pro džihádisty, se také podíleli další dodavatelé z USA. Velký americký vojenský dodavatel, Orbital ATK, přepravil zbraně do Afghánistánu na 6 diplomatických letech Silk Way v červenci a srpnu 2015. Trasa vedla Ázerbájdžán - Bosna a Hercegovina - Ázerbájdžán - Afghánistán. Orbital ATK byla ,prodejcemʻ bosenských zbraní a afghánská policie byla ,kupujícímʻ.

Není jasné, proč afghánská vláda nemohla jednoduše nakoupit zbraně přímo a místo toho do obchodu zahrnula amerického vojenského dodavatele, ázerbájdžánskou vládu a ázerbájdžánskou národní nákladní leteckou společnost. Není také jasné, proč oficiální afghánská policie nekupovala zbraně přímo od amerických výrobců prostřednictvím Pentagonu. Afghánská policie by určitě upřednostmila možnosti, využít špičkových amerických zbraní a výrobci zbraní v USA by ocenili tento obchod. Samozřejmě si nemůžeme být jisti, že afghánská policie tyto zbraně obdržela. Možná ti chlapíci v černých vrtulnících to ví.

 Jeden z uniklých dokumentů, který ukazuje jak americký vojenský dodavatel Chemring využíval leteckou společnost Silk Way k dodávkám těžkých zbraní z východní Evropy do Iráku, které nejsou kompatibilní s americkými standardy

Další významný americký vojenský dodavatel, Chemring Military Products, se v dokumentech objevuje jako další subjekt, který pravidelně využíval Silk Ways k převozu zbraní. Jeden konkrétní let z 18. října 2016 převážel 15.5 tun 122mm raket, které Chemring nakoupil v Bělehradě. Oficiální cíl byl Kábul, Afghánistán, ale let Afghánistán přeletěl a přistál v Lahore, Pákistánu, kde zůstal 2 hodiny před návratem do Afghánistánu. Jedním z možných vysvětlení tohoto přelétnutí o 1000 tisíc kilometrů je, že došlo k vyložení zbraní v Pákistánu, což by mohlo naznačovat, že zprávy o tom jak ,Pákistán vyzbrojuje Talibanʻ, nejsou zrovna správné. Přesnější novinový titulek by mohl být: ,Američtí smluvní vojenští dodavatelé vyzbrojují Taliban prostřednictvím Pákistánu, aby ospravedlnili pokračující vojenskou přítomnost v Afghánistánu, která slouží jako překážka proti čínské a ruské ekonomické expanziʻ.

 Vrána k vráně sedá ...

Nikdo by neměl být překvapen tím, že letecká společnost Silk Way je také velmi oblíbená jak u Saúdské Arábie, tak i Spojených Arabských Emirátů. Obě země se pravidelně objevují v dokumentech jako pravidelní uživatelé této pašerácké sítě. V případě Saúdské Arábie, je zdokumentováno 23 letů z Bulharska a Srbska, přes Ázerbajdžán, do jejich království uřezávání hlav. Saúdové si 28. dubna a 12. května tohoto roku objednali dva diplomatické lety z Ázerbájdžánu do Bulharska a poté do Džiddy a Brazzaville v Konžské republice, kde Republikánská garda Konga byla údajným ,kupujícímʻ. Tuny minometů a protitankových granátů na palubě obou letů, včetně variant SPG-9 a GP-25, byly ,zdrženyʻ na 12 hodin 30 minut, v druhém případě na 14 hodin, v Džiddě. V červnu tohoto roku byly stejné zbraně objeveny iráckou armádou ve skladu ISIS v Mosulu. Je třeba poznamenat, že saúdská armáda nepoužívá tyto zbraně, které nejsou součástí výbavy NATO.

Úniklé dokumenty také ukazují, že tři lety Silk Way v březnu a dubnu letošního roku, letěly z Ázerbajdžánu do Bulharska a poté do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Každé letadlo mělo na palubě 10.8 tun protipancéřových hlavic granátometů RPG-7. Vývozcem byla bulharská společnost Samel-90, dovozcem byla společnost ,al-Tuff LLCʻ ze Spojených arabských emirátů, která je nepřekvapivě dceřinou společností výše zmíněného vojenského dodavatele Orbital ATK. Opět je třeba poznamenat, že tyto zbraně nejsou v souladu s vojenskou infrastrukturou NATO. To znamená, že tyto zbraně nebyly určeny k použití armádou Spojených arabských emirátů.

Kdyby si někdo stále lámal hlavu nad tím, proč ISIS dokázal obsadit Sýrii a téměř porazit Syrskou arabskou armádu, a během toho zmasakrovat stovky tisíc Syřanů předtím, než Rusko zasáhlo, tak teď to víte. 

Zdroj článku: Leaked Documents Expose How US and Gulf Allies Send Weapons to Terrorists Under Diplomatic Cover